V moderních autech najdeme plno různých asistentů. Některé zachraňují životy, některé jen zvyšují pohodlí. Jaké ale opravdu potřebujete?

Jistě, taková otázka je čistě individuální, takže vám jasné rozhodnutí nedáme, ale zkusíme popsat, k čemu je jaký systém dobrý.

Jako první rozebereme systém nouzového brzdění, který má v dnešní době většina aut. Jedná se o systém, který dokáže do určité rychlost nehodě zabránit, ve vyšší rychlosti zmírnit její následky. V dřívějších dobách, kdy tento systém ještě nebyl úplně vychytaný, se občas stalo, že reagoval i na situace, kdy před autem žádná překážka nebyla. Buď jen výraznou výstrahou, nebo rovnou nouzovým brzděním. A to vůbec nebylo příjemné. Technologie jde však kupředu a moderní systémy již tyto problémy většinou nemají. A tak tento systém můžeme rozhodně doporučit. Vždy si totiž můžete říkat, jaký dáváte pozor, ale pak vám do auta vletí vosa, ohlédnete se a problém je na světě.

Nouzové volání – jedná se o systém, který nové modely aut mít musí. Někteří se obávají „velkého bratra“, ale jak jsme již dříve rozebírali v článku o tomto systému, není se moc čeho bát, jelikož je systém offline do doby, kdy je potřeba. A potřeba je právě, když se něco stane. Pokud třeba jedete v noci po opuštěné okresce a něco se stane a vy se ocitnete mimo silnici, po nějaké ošklivější nehodě třeba i v bezvědomí, tento systém vám reálně dokáže zachránit život. Jelikož zavolá záchranné složky, pošle jim vaši polohu, co se stalo a kolik je v autě lidí. A oni vám vyrazí pomoci. Takže tento systém opravdu dokáže zachránit životy.

Spíše komfortní pomocník je adaptivní tempomat, který udržuje vzdálenost od auta před vámi. Funguje tak, že si nastavíte rychlost, kterou nemá překročit. Pokud před vámi nikdo není, auto jede touto rychlostí. Pokud se před vámi někdo objeví, vozidlo začne dodržovat jeho rychlost. Adaptivní tempomat není rozhodně nezbytný, ale při dlouhé cestě po dálnici, nebo v případě vozu s automatickou převodovkou i ve městě, dokáže cestování dost zpříjemnit.

Asistent pro udržení auta v jízdním pruhu a pro jízdu v pruhu – různé automobilky mají tyto systémy pojmenované různě, princip je však ten, že jeden systém zabraňuje tomu, aby auto vyjelo ze silnice. Buď aktivně, zásahem do řízení, případně akusticky a vizuálně. Takový systém se hodí, pokud se například nevěnujete řízení, tak vás upozorní, na blížící se riziko vyjetí do pole, nebo do protisměru. Na okreskách však může být spíše k zlosti, zvláště v nějakém autě, ve kterém si jízdu užíváte a občas přejedete středovou čáru. Pro tyto případy se dá však vypnout. Systém, který auto drží uprostřed jízdního pruhu, je praktický pro dlouho jízdu na dálnici, nebo třeba v kolonách. Ve spojení s adaptivním tempomatem se jedná téměř o autopilota. Jistě, musíte mít dle legislativy ruce na volantu, ale o zbytek se stará auto samo.

Jako poslední se můžeme podívat například na systém pro automatické parkování. Ten vám dokáže říct, zda je místo dostatečně velké a pak do něj sám zaparkovat. Tento systém se dostává postupně i do levnějších aut a ačkoli rozhodně není nezbytný, je hodně komfortní. I když jste člověk, který s parkováním nemá žádné problémy, většinou se časem přistihnete, že tento systém využíváte. Protože je to pohodlné. A u některých velkých aut je to opravdu praktický pomocník. Stejně jako třeba kamerový systém. Ale o tom až třeba někdy příště.