K čemu jsou palubní kamery dobré? Například při autonehodě a dokazování toho, co se vlastně stalo, je díky záběrům z kamery mnohem jednodušší. I u nás se stávají situace, kdy ten před vámi začne couvat, aby do vás naboural, ale pak tvrdí, že jste nedobrzdili. Kvůli pojistce. V tu chvíli nastává problém problém, jak dokázat, že to bylo tak, jak tvrdíte vy. Zvláště, když je v tom autě před vámi pět lidí, kteří všichni tvrdí to samé. Nemusí se ale jednat jen o vaši nehodu. Záběry z těchto kamer policie využívá k objasnění nehod a různých situací, které se před objektivem udály. Třeba něčí nebezpečná jízda nebo auto v protisměru na dálnici.

Princip funkce takové kamery je jednoduchý – nahrává videa ve smyčkách například po pěti minutách a stále dokola. Jakmile by došlo místo, začne mazat starší záznamy. Nahrává tedy neustále. Většina kamer má i zabudovaný senzor, který dokáže poznat nehodu a tuto informaci zapíše do videa, které se pak nesmaže.

Jak se orientovat v nabídce palubních kamer?

Tři základní typy:

1) Přední kamery představují nejrozšířenější typ. V rámci této kategorie máte na výběr největší množství produktů. Autokamery se obvykle umisťují na horní část předního skla, nad palubní desku na straně spolujezdce nebo na zpětné zrcátko. Přední kamery do auta snímají výhradně prostor před vozidlem. Ve srovnání s ostatními typy jsou cenově nejdostupnější.

2) Duální kamery snímají dění před vozidlem a interiér. Stejně jako přední kamera do auta se nejčastěji instaluje v horní části čelního skla. Tento typ není příliš rozšířený. Využití najde mezi řidičskými profesionály, kteří chtějí mít k dispozici záznam z vnitřku automobilu.

3) Externí kamery do auta představují nejkomplexnější variantu. Na rozdíl od předešlých typů totiž snímají i prostor za vozidlem. V praxi se jedná o hlavní kameru a přídavnou optiku, která se umisťuje na zadní sklo automobilu. Externí kamera je jediné řešení, které vám pomůže ve chvíli, kdy vás někdo nabourá zezadu.

V poslední době se rozšiřují autokamery, které nejsou vybaveny displejem. Jejich hlavní výhoda tkví v kompaktních rozměrech a nenápadnosti. Kamery bez displeje se zpravidla ovládají přes aplikaci v chytrém telefonu, se kterým se zařízení spojí prostřednictvím Wi-Fi.

Rozlišení:

Rozlišení snímače udává, z kolika bodů (pixelů) se skládá výsledný obraz. Čím více pixelů, tím detailnějšího záběru se dočkáte.  Počítejte ale s tím, že videa ve vyšším rozlišení zaberou více místa na úložišti. Naprostým minimem by u kamery do auta mělo být HD rozlišení (1280×720 pixelů). Za standard se však dnes dá považovat Full HD rozlišení (1920×1080 pixelů). Existují i autokamery, které natáčí ve 4 K kvalitě. Ty ale oceníte spíše u akčních videí ze závodních okruhů.

Frekvence snímání:

Dalším parametrem, který bezprostředně ovlivňuje úroveň videa, je frekvence snímání. Ta zodpovídá za plynulost záznamu. Snímková frekvence se udává ve snímcích za sekundu. Označuje se zkratkou fps z anglického „frames per second“. Levné kamery do auta pracují s 20 až 24 fps. Lepší plynulost vám zajistí hodnoty okolo 30 nebo ideálně 60 fps.

Datové úložiště:

Kamery do auta disponují vlastní interní pamětí, slotem na paměťové karty a případně obojím. Interní paměť se standardně pohybuje v rozmezí 16 až 64 GB. Pro představu – 16 GB vystačí zhruba na 7 hodin záznamu v HD rozlišení a zhruba polovinu času ve Full HD rozlišení. Paměťové karty se vyrábí i s větší kapacitou, například 128 GB. Kamery do auta nejčastěji pracují s SD a MicroSD kartami. Nemusíte se obávat promazávání a archivování souborů. Na většině zařízení nastavíte režim smyčky, kdy po zaplnění úložiště dochází k postupnému přepisování nejstarších záznamů.

Napájení:

Autokamery připojíte k elektroinstalaci automobilu. Po nastartování tak bude mít přístroj vždy dostatek energie. Součástí kamery bývá baterie, která slouží jako záložní zdroj. Díky ní kamera do auta zvládne nahrávat v případech, kdy není nastartováno. Minimální kapacita baterie by měla činit alespoň 300 mAh.

Kde jsou palubní kamery legální?

Francie

Kamera zde nesmí hlavně bránit řidiči ve výhledu. Záznam smíte pořizovat pro soukromé nebo důkazní účely, ovšem předmětné video jako důkaz můžete předat pouze policii.

Rakousko

Rakouská legislativa je lehce nejasná. Říká totiž, že všechny pevně instalované kamery snímající veřejný prostor je nutné oznámit příslušným úřadům a zaregistrovat. Tamní autoklub ale tvrdí, že se toto nařízení na autokamery nevztahuje.

Švýcarsko

K použití kamery ve Švýcarsku musíte mít zákonný důvod, nelze tedy natáčet pro vlastní potřebu. Navíc platí, že by všichni, kteří jsou na videu, měli vědět o tom, že je nahráváte. A to nejzásadnější, smíte natáčet výhradně důležité události, nikoli desítky kilometrů běžné jízdy. Podle pravidel byste tedy mohli zapnout kameru těsně před incidentem. Dodržovat tyto podmínky v praxi je hodně nereálné.

Slovensko

Pro osobní a důkazní potřeby je na území Slovenské republiky povoleno natáčet. Kamera by neměla řidiči bránit ve výhledu a případně zveřejněný záznam nesmí obsahovat jednání lidí a jejich chování na veřejnosti.

Portugalsko

Kameru zde nesmíte ani vlastnit. Její uložení na sedadlo spolujezdce, do přihrádky nebo kufru vás také může vyjít draho.

Lucembursko

Autokameru je zde legální vlastnit, ovšem nelegální používat.